Velikonoce
z dob minulých v Železnici
Čerpáno z kroniky města Železnice z let 1928
zapsáno kronikářem učitelem Václavem Kozákem dne 12. srpna 1928
zpět .....Historie
Velikonoce
Škaredá středa
Škaredí - li se sluníčko (je - li pod mrakem) na Škaredou středu, škareděti bude i obilíčko (málo posype). Kdo škaredí v den tento, bude škareděti celý rok.
Zelený čtvrtek
Před snídaní na Zelený čtvrtek e pojídají "jídáši", zvláštní to druh pečiva, které se potírá medem, aby hmyz nebo had neštípl. U chudčích mívají pouze chléb, ale také medem nebo alespoň syrobem namazaný. Trochu medu nebo syrobu se dá i dobytku, aby byl uchráněn od různých nemocí a hodí se i do studně, aby stále čistou a dobrou vodu měla. Při "Gloria", když naposledy se zvoní, (potom prý odlétají zvony do Říma), má se klapati na stromy a při tom říkati: "Stromečku, probuď se jaro je tu, vstávej, dobrýho ovoce hodně nám dávej!" Hospodář má si ve chvíli té i na kapsu klepati, aby byl stále při penězích. Hospodyně vymetá březovým koštětem světnici, aby se nemoci a nečistota v domě nedržely a prach hodí se pak do kamen, aby dům byl ochráněn od posla božího. Kdo má pihy a umyje se při "Gloria" v mléce, jistě je ztratí. Do všech koutů domu má se tlouci cepem, aby myši utekly. Kdo jí ten den hodně vypečený chléb, nedostane zimnice. Má se pojídati i hodně ovoce, aby člověk byl zdravý. Má se snísti i něco zeleného, aby nebolelo v krku. V den ten snesená vajíčka se ukládají "na pomlázku". Po "Gloria", ale hlavně pod večer chodívali hoši dom od domu, řehtali různými klapačkami a při to zpívali:
"Klekání zvoníme, Jídáše honíme.
Jídáši, zrádče, cos to učinil,
že si svého mistra židům prozradil?
Kopali jámu, Ježíši Pánu,
aby ho jali, ukřížovali,
na Velkej pátek do hrobu dali,
na Bílou sobotu zase vykopali.
Páni a dámy, dejte něco od řehtání!"
Velký pátek
Na Velký pátek začíná již čarovná moc "před slunce východu". Hospodyně dojde pro vodu, ale cestou nesmí promluvitti. Když slunko vychází, všichni domácí se ve vodě té umyjí, aby neonemocněli a po celý rok byli spokojeni. Kdo omočí třikráte obličej ve vodě té, nedostane "srabu". I peřiny se vynesou ven, aby se v nich nedržel nečistý hmyz. Do východu slunce má býti všechno zameteno a uklizeno, aby byl v domě po celý rok pořádek. Domácí zvířata se umývají svěcenou vodou, aby byla uchráněna před mrazem. I do kurníku se stříkne trochu vody té, aby slepice hodně nesly. Koho bolívají zuby, jde před východem slunce na zahradu, pod největším stromem vyhrabe malý důlek, třikráte se pomodlí "otčenáš", třikráte do důlku foukne a opět jej zasype. Zuby ho jistě přestanou boleti a budou zdravé. Babička pí. Bočkové to dělala celý život a když pak ve vysokém věku zemřela, měla prý všechny zuby úplně zdravé. Hospodyně také musí umýti před slunce východem dřevěné nádobí, aby se nerozeschlo. Vodu pak vleje do ""másnice". Potom se zavyne do loktuše tak, aby dva "ouvazky" táhla po zemi, jde k másnici a tluče, jako by tam byla smetana. Po chvilce jde na rozcestí, pokloní se vycházejícímu slunci a nespatří -li jí při tom nikdo, budou krávy hodně dojit. Se sousedních polí se také "stírá rosa" na pole domácí, aby byla úrodnější než - li sousedova a děje se to takto: Hospodyně se zabalí do rozsivky tak, že táhne dva "picasy" (ouvazky) po zemi a přebíhá přes mez z pole na pole. Ukončí na vlastním poli, kde padne třikrát na zem, pokloní se proti slunci a ubíhá k domovu. Křikne - li však někdo na ni "na polovic" nemá čarování moci. Chce - li někdo býti uchráněn před zimnicí, modlívá se takto:
"Dnes je Velikej pátek, sluníčko pleše,
pán Ježíš přetěžkej kříž nese,
až se celej pod ním třese.
Pane, proč se třeseš?
Máš zimnici nebo psotnici?
Nemám zimnici ani psotnici,
ale mám přetěžkej kříž nésti.
Pane, dejž, aby nebyla třasavka těm,
který pamatujou na Kristovo umučení".
Na Velký pátek se nemá užívati mléka v ten den nadojeného, protože pak by se mléko celý rok "skřípalo". Srazí - li se mléko v den ten nadojené, hospodyně do roka zemře. Je - li na Velký pátek vítr bude hojně ovoce. Velký pátek deštivý, celý rok žíznivý. Hospodáři zasypávají záhony popelem, aby v nich nebyly "krtice". Kde pojídají v den tento mastných jídel, zajdou jim vepři. Z domu se také ničeho nepůjčuje, sice by ten, komu by se věc nějaká zapůjčila, mohl domu zle učarovati. Kdo mezi druhou a třetí hodinou odpolední nemluví, bude šťastný a všechna přání se mu vyplní. Na Velký pátek při čtení pašijí nebo před slunce východem naleznou prý se v okolních hradech poklady.
O smutném zakončení hledání pokladů nechme doslovně vyprávěti starou pí Knapovou ze Ž. č.88. Na Velký pátek před východem slunce najde prý se na Bradlci v chodbách hodně peněz. Můj nebožtík bratr slyšel to od babičky a šel tam taky. Musel s sebou však míti devětkrát svěcenou hromničku a tu taky konečně sehnal od kostelníka. I šel ráno brzo na kopce. Vlez do sklepa, ale peníze nemohl nalízt. Kdyzž byl tak asi v polou, zhasla mu najednou svíčka. Viděl v tom zlý znamení, chtěl honem na zpátek, ale vejchod nemoh a nemoh nalízt. Byl až z toho celej Trumpachovej. Hledal v kapce kudlu, aby se zabil, ale nic nenašel. Chtěl si hlavu o zeď rozbít, ale ani to se mu nepovedlo. Hodně dlouho hledal a běhal, až konečně našel díru, co tam vlez a polomrtvý přiběh domů. Po několika dní by se byl v něm ani krve nedoříz, a taky vod toho chudák umřel. Dej mu Pán Bůh lehký vodpočinutí! Myslím, že se mu to proto nepovedlo, že ta svíčka nebyla tolikrát svěcená".
Bílá sobota
Na Bílou sobotu odnášejí se domů od kostela spolu se svěcenou vodou i uhlíky, které zůstanou po spálení "Jidáše" a mají tu moc, že chrání obydlí před ohněm a bleskem. Několik kousků hodí se i dobytku do nápoje, aby byl zdravý. Když v kostele se zvoní opět "Gloria", dotýká se rachle hospodář za sebou stromu za stromem, aby měli hodně ovoce. Všichni domácí se umyjí dešťovou vodou, aby aby byli uchráněni všech nemocí. Myje - li se někdo studenou vodou, tedy ta studně, z níž byla voda čerpána, do roka v létě vyschne. Hospodář omývá koně a voly, hospodyně kravky a telátka, aby se jich žádná "prašivina" nechytla. Šaty sešívané ten den nitěmi svíjenými, těžko se roztrhají. Na Bílou sobotu mohou se veškeré práce vykonávati jenom do vzkříšení , po procesí byla by veškerá práce marnou. V Železnici bývalo Vzkříšení za dřívějších dob velmi slavnostní a účastnilo se ho celé široké okolí. Při večeři "načne" se první "mazanec", velikonoční to oblíbené pečivo.
Ve velikonočním týdnu chodívali koledou po celé kolatuře hrobníci. Dostávali nejrůznější dary, většinou však syrová vajíčka, která ukládali do veliké slaměné mošny, doma se pak o vše stejným dílem rozdělili. Stalo se jednou, že se zastavili v hospodě ve Lhotě Bradlecké a zde oddali se chvilce odpočinku při sklenici dobrého piva. Toho využili filutové Lhoťáci a všechna vajíčka z jejich mošny "na tvrdo" uvařili. Jaký byl pak z toho doma "poprask", dovedete si jistě každý představiti. Lhotečtí ovšem vajíčka ochotně nahradili, ale dlouhá léta vzpomínali na tuto podařenou příhodu a i hrobníci byli podruhé opatrnější. Koleda tato zanikla po zřízení nového hřbitova r. 1908.
Velká neděle
Na Velkou neděli nemá hospodář dlouho ležeti, aby mu nelehlo obilí. K snídani má snísti velký kus mazance, aby byl úrodný rok. Před obědem jí celá rodina uvařené vajíčko, snesené na Velký pátek, aby držela pohromadě. Bloudí -li potom některý z nich, vzpomene si, s kým vajíčko jedl, vyjde i z toho největšího nebezpečí. Rovněž novomanželé pojídají v prvém roce manželství v den tento společně vajíčko, aby si vzájemně vždy vyhovovali. Odpoledne zanáší hospodář kočičky, před týdnem posvěcené, do polí. Prší -li, bude špatné seno, "probere - li se čas", alespoň odpoledne bude dobrá otava.
Pondělí velikonoční
V Pondělí velikonoční, zvané také pomlázka, dávají děvčata hochům vajíčka - kraslice. Hospodář šlehá všechny domácí i dobytčata pomlázkou, aby nezlenivěla. Nejlepší proutky na pomlázku jsou na Velký pátek před východem slunce nařezané. Kdo umyje se vodou, v níž se vařila vajíčka, bude dlouho živ a v obličeji bude jen vykvétati. Večer bývá pomlázková muzika. Chce - li děvče hodně vytáčeti, musí na Velký pátek důkladně vydrhnouti dna u nádobí. Ten den chodívaly děti s "pomlázkou" a při tom zpívaly obyčejně některou z těchto koled:
1. "Hody, hody, doprovody,
dejte vajíčko malovaný.
Nedáte -li malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný.
Za kamny v koutku
na zeleném proutku.
Proutek se otočí,
korbel piva natočí.
Pite, pite, páni,
máte plné džbány,
pite, pite, paničky,
máte plné baničky.
Já sem malej koledníček,
spad jsem zrovna do vajíček,
vajíčko křáp, slepička kdák,
panímámo, máte mi ho dát.
Koledu mně dejte,
nic se mě neptejte!"
2. " Proto vám zpíváme pomlázku,
aby jste vzpomněli na lásku,
kterou k nám měl pán Ježíš,
když on ten přetěžkej nesl kříž.
Dejte pomlázky z té vaší lásky,
aby se těšilo srdéčko mé,
vajíčko červeně malované.
Vajíčka červená znamenají krev Kristovu,
která byla za naše spasení vylita."
3. "Pomlázka se čepejří,
jdeme zrovna do dveří,
a ze dveří do kuchyně,
jsou tam dobrý hospodyně.
Prosíme kmotřička,
aby nám dal vajíčka,
prosíme kmotřičku,
aby nám dala placičku."
4. "Já jsem přišel k Vám,
abych řekl vám,
že je dnes koleda,
kdo mi z vás co dá?
Kdo mi nedá nic,
ten je z Nemánic,
na toho se zamračím,
jako medvěd zabručím
a potom pudu pryč."
......pokračování "Čarodějnice 1966"