Antonín Chmelík

*5. února 1924 ve Žďáru u Kumburku a zemřel 29. května 1995 v Praze

Antonín Chmelík se svou manželkou ve Žďáru u Kumburku

Nejdříve začínal jako knihař (od r. 1939), později pracoval jako modelář plastických map v Zeměměřickém družstvu Geoplan v Nové Pace (od r. 1950) a od r.1954 jako kreslič map v Kartografii, n.p. Praha.

V letech 1956 - 1958 navštěvoval při zaměstnání večerní kurzy krajinářského kreslení a malby při kulturním a společenském středisku ÚNV hl. města Prahy.

V roce 1958 - 1960 absolvoval Výtvarnou večerní školu pro pracující, kterou vedl zasloužilý umělec Emanuel Famíra Lidová architektura rodného kraje. Zájem o kreslení již od dětských let i jeho pozdější praxe v kartografii zformovaly jeho vztah k vlastivědné a národopisné kresbě, jež se objevuje již na počátku 40 tých let. (Roubená chalupa čp. 43 v Syřenově. Kresba perem. Mladý hlasatel, roč. 5-6, 1940-1941).

Významným mezníkem pro Chmelíkovu další tvorbu, umělecké zrání i odborný přínos jeho kresby, měl rok 1949, kdy se s jeho kreslířským dílem (týkalo se zejména dřevěné roubené architektury v okolí Lomnice nad Popelkou) seznámil PhDr. Jan Morávek, archivář Pražského hradu a akademik Zdeněk Wirth, jeden z našich nejvýznačnějších uměleckých historiků, na jejichž radu začal od roku 1957 systematicky zachycovat lidové stavby Lomnicka.

V té době vzniká soubor 120 kreseb lidové architektury pro MNV Syřenov, z něhož mnohé objekty již neexistují (Syřenov, Újezdec, Žďár u Kumburku). V roce 1963 kreslí soubor 50 kreseb dřevěných staveb pro kroniku MNV v Bradlecké Lhotě, v letech 1965 - 1969 pak pořizuje podobný soubor pro MNV v Nové Vsi nad Popelkou. Během 20 ti let zdokumentoval Antonín Chmelík více jak 300 objektů lidového stavitelství v obcích Lomnice nad Popelkou.

Některé tyto kresby byly publikovány v regionálním tisku (Rozvoj, Pochodeň, Zpravodaj Šrámkovy Sobotky). Pro expozici Městského muzea v Lomnici nad Popelkou zhotovil v letech 1975 - 1978 11 listů Lomnického kancionálu z let 1578 - 1583. V letech 1971 - 1972 provedl jako součást dokumentace lidového stavitelství severovýchodních Čech 20 kreseb dřevěných roubených staveb z okolí Lomnice nad Popelkou pro Ústav pro etnografii a folkloristiku VSAV v Praze. V současné době pracuje rovněž na ÚEF ČSAV na interiérech staveb tohoto regionu.

V roce 1972 vznikla dokumentačně cenná perokresba bývalých dřevěných domů na náměstí v Lomnici nad Popelkou jako součást pamětního tisku k výstavě - Historická Lomnice nad Popelkou. Soubor svých kreseb vystavoval Antonín Chmelík v roce 1967 v Nové Vsi nad Popelkou, v témže toce též v Muzeu dělnického hnutí v Semilech (Lidové stavby v obecních kronikách) a v roce1968 pak ve Vlastivědném muzeu v Železnici (Bradlec - hrad Železnicka).

V Městském muzeum v Lomnici nad Popelkou uskutečnil Antonín Chmelík výstavy v letech 1971, 1974 a 1979. V posledních letech bylo jeho dílo prezentováno na výstavách v Syřenově (1980) a ve Starých Hradech u Libáně (1981).

Druhou stránku kreslířské tvorby Antonína Chmelíka (kromě dokumentace lidového stavitelství), představuje vlastivědná výtvarná činnost (kresby hradů, zámků, pohledy do

krajiny, ilustrace písní, čestná uznání, pozvánky.

Kreslené výtvarné dílo Antonína Chmelíka má značný význam zejména z hlediska dokumentace lidového stavitelství Podkrkonoší, ale i pro regionální vlastivědnou práci. Autor zachycuje lidové stavby již prakticky od 40 tých let tohoto století a jedná se převážně o v současné době již neexistující či přestavěné objekty. Jeho kresby (pero, tuž), vznikají na základě pozorování a terénního výzkumu, jež jsou doplňovány studiem archivních pramenů a ikonografie.

Pro kresby A. Chmelíka je přízračná pečlivost a přesnost v provedení konstrukčních detailů a architektonických částí lidových staveb i v zachycení lidové stavby jako celku, a jejího začlenění do krajiny. Kresby lidových staveb Antonína Chmelíka představují kvalitní kreslenou dokumentaci ke studiu lidového domu severovýchodních Čech.

Antonín Chmelík také patří spolu s dr. J. V. Scheybalem k předním autorům současné národopisné kresby regionů severovýchodních Čech (zvláště Pojizeří a Podkrkonoší), která má nezastupitelné místo v dokumentaci lidového domu.

PhDr. Lubomír Procházka, ÚEF ČSAV Praha



Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky