Sokolovna 1932
PAMĚTI - Tělocvičné jednoty Sokol v Železnici.... (sestavil Václav Kozák)
Touha po založení tělocvičné jednoty Sokol v Železnici datuje se již od let 1890, ale ve skutek byla uvedena po zdolání mnohých potíží teprve v roce 1896. Dne 24. srpna tohoto roku sešli se pánové Ant. Bílek, V. Brajer, V. Kovařič, A. Kužel, B. Kvapil, Lacina, Boh. Malý, Jan Malý, V. Miler, F. Uiberlay, V. Vik, F. Zikmund, aby uvažovali o možnosti založení těl. jednoty Sokol v Železnici a případně, aby vykonali všechny případné práce, spojené se založením tohoto spolku. Jednomyslně bylo usneseno, aby Sokol byl v Železnici založen.
Účastníci schůze stali se členy přípravného výboru, jehož předsedou byl zvolen p. Bohumil Malý. Ve své práci byli všemožně podporováni sokolskými jednotami v Jičíně a Lomnici nad Popelkou, které uspořádaly za týden po jmenované schůzi v zahradě p. V. Brajera veřejné propagační cvičení (cvičení prostná sestavená br. Klecarem z Jičína), po němž následoval koncert. Hrubý výtěžek tohoto podniku byl 41 zl. 60 kr., z čehož zaplaceno 36 zl. hudebníkům, za zbývající pak peníze a dosavadní peněžitý majetek ve výši 19 zl. 80 kr. byl založen fond na zakoupení potřebných spolkových knih, razítka, vývěsní desky, stanov a pod. Sémě bylo zaseto a přineslo zdárné ovoce. Prvá ustavující valná hromada byla konána dne 13. září t.r. za účasti 50 občanů a byla řízena br. Boh. Malým. Po vykonaném zápisu členů bylo přikročeno k volbě výboru a funkcionářů. Byli zvoleni tito bratři: starostou Karel Malý, jeho náměstkem MUDr. Vladimír Prokop, náčelníkem Bohumil Malý, jednatelem Felix Uiberlay, zapisovatelem Rudolf Franc, pokladníkem Jan Malý, členy výboru Jan Brajer, Fr. Zikmund, Ant. Brož, náhradníky V. Vojtíšek, H. Řepka, A. Kužel, revisory účtů Čepička a Kalousek, sokolníkem J. Beránek. Stanovy nové jednoty byly vypracovány podle stanov Sokola jičínského, příspěvky určeny následovně: zápisné 50 kr., členové činní 10 kr. měsíčně, přispívající 15 kr. měsíčně, zakládající 20 zl. splatných najednou nebo v pěti po sobě jdoucích letech.
V měsíci září počalo se ihned cvičiti a to v pondělí a v pátek v sále br. Uiberlaye. Bylo zakoupeno i prvé tělocvičné nářadí: 20 párů činek a' 1 kg, 10 párů 2 kg, 1 pár 5 kg, 10 a 15 kg, později i hrazda. Prvé schůze byly konány v Občanské besedě. Do konce roku byly 4 výborové schůze. Jednota byla přihlášena k České Obci Sokolské a k sokolské župě Krkonošské a současně byla podána žádost o darování nějakého nářadí a odborných knih. Jednota jičínská zapůjčila starší bradla. Občanská beseda vyhověla žádosti jednoty o propůjčování knih členům jednoty zdarma. Do 5 místních hostinců byly dány pokladničky na vybírání darů.
Na konci roku měla jednota 1 člena zakládajícího, 32 členy činné, 32 přispívající.
.......jak to bylo dál s Tělocvičnou jednotou Sokol v Železnici se můžete dočíst v brožurce "PAMĚTI Tělocvičné jednoty Sokol v Železnici vydané u příležitosti otevření sokolovny, odhalení poprsí Dr. Miroslava Tyrše a II. sjezdu rodáků a přátel města Železnice ve dnech 13. a 14. srpna 1932
Činnost Tělocvičné jednoty Sokol, velmi dlouhou dobu - 36 let, brzdil nájemní poměr v hostincích, nebezpečí stálého stěhování, spory s majiteli sálů pronajatých jednotě ke cvičení, nevhodné místnosti atd. Na počátku minulého století cvičila jednota např. v boudě postavené vlastním nákladem na zahradě u restaurace "Zátiší" (nyní Kulečníkový klub), později v sále lázeňského hotelu a jenom v letech 1920 - 1927 měnila 4 krát místnost ke cvičení. Posléze zůstala v hostinci "U Štěpánů" (nyní U Jindry) v nepříliš vhodném prostředí nejen pro samotné cvičení, ale i pro další aktivity ( divadelní činnost atd.)
".....Roku 1927 usnesla se valná hromada jednoty, aby se přikročilo k přípravám k budování sokolovny. Starosta br. Bohumil Malý slíbil pro ten účel částku 20 tis. Kč, br. Jan Malý složil částku 10 tis. Kč. Stavební fond (který byl založen již před první světovou válkou a zaznamenal značný nárůst ve dvacátých letech), činil 30 845 Kč. Aby se stavba přiblížila k cíli a náklad na ni se zmenšil, usneseno na valné hromadě r. 1928, aby jednota sama začala vyrábět cihly z hlíny, kterou by musela jinak z regulační čáry odvézti. Akce ideálně myšlená, která měla uspíšiti stavbu, vlivem pozdějšího poklesu ceny cihel a jiných okolností úplně selhala...Po celá čtyři léta byl podnik přítěží jednoty, zůstal v něm takřka celý stavební fond a ještě učiněn dluh. Byl však přece jen prvním podnětem, že došlo opravdu ke stavbě sokolovny. Br. Jan Malý navrhl, aby se ze zbylých cihel postavila místnost jen pro cvičení, jeho návrh se přijal, během přípravných schůzí se rozšířil a konečně došlo na návrh br. Rychtra k rozhodnutí o stavbě sokolovny. Týž bratr pověřen vedením celé akce a se zdarem ji také ukončil." (slova p. Františka Jehličky)
Se stavebními pracemi bylo započato dne 18. dubna 1932 po desáté hodině dopolední domácí slavností, kdy členové jednoty a hosté učinili prvé výkopy. Velmi zdařilá slavnost kladení základního kamene byla uspořádána dne 1. května 1932. V předvečer byla pořádána slavnostní akademie s přednáškou br. V. Černého, na vlastní slavnosti druhého dne promluvili o významu dne župní starosta br. Jos. Matějka, starosta města br. J. Sedláček a starosta jednoty br. F. Rychter, případné proslovy pak při poklepech učinili vzácní hosté a členové, kteří stáli před 36 lety u kolébky jednoty. Pamětní list do základního kamene sestavil br. F. Jehlička. Pak dílo bylo rachle budováno a odevzdáno je svému účelu. Současně jest odhalováno k uctění 100. narozenin zakladatele Sokolstva Dr. M. Tyrše jeho poprsí, dílo to Mistra J. Vašaty.
Nemožné učiněno možným, svorná práce a obětavost učinila divy. Jednota měla tehdy jmění asi 13 000 Kč z daru br. Jana Malého, 10 000 Kč z daru Bohumila Malého,.... pak vyrobené cihly a menší množství stavebního materiálu. Ke členstvu a k rodákům a přátelům našeho města vydáno tiskem provolání a provedena domovní sbírka. Na darech sebráno asi 60 000 Kč, město darovalo jednotě 73 kubíků stavebního dříví. Nevšední byla i ochota místních a okolních rodáků, kteří z velké části zdarma svezli veškerý stavební materiál. Celkový náklad 250 000 Kč.
Po stavbě pak místní školní rada ulehčila jednotě tím, že za roční nájemné cvičí školní žactvo v sokolovně. Do sokolovny pořízeno zařízení jevištní, zvukový biograf, nové židle a stoly, doplněno nářadí, zařízení loutkového divadla a jiné nutné věci.
Se stavbou započato 18. dubna 1932, slavnost kladení základního kamene byla 1. května 1932 a 14. srpna 1932 se splnilo přání a snažení - jednota otevřela svou sokolovnu. Byla postavena za pouhé čtyři měsíce.
Došlo k splnění snu, na němž po celé takřka předcházející období bylo usilovně pracováno, máte svou vlastní tělocvičnu. Přáním všech nás jest, aby nebylo nyní v práci umdléváno, ale aby jednota sílila a mohutněla a aby tím usilovně bylo pracováno za lepších poměrů v novém stánku v intencích vznešených ideálů sokolských ku rozkvětu jednoty, Sokolstva, milého nám města, kraje a drahé naší republiky a na výchově občanstva k odhodlané lásce k domovu a vlasti, pravé svobodě a demokracii podle učení zakladatele Sokolstva dr. Miroslava Tyrše a našeho osvoboditele dr. T. G. Masaryka.
S přáním dalšího rozkvětu jednotě a myšlence sokolské vůbec, volám srdečné a upřímné -
NAZDAR !
( PAMĚTI - Václav Kozák)