Žně a Dožínky v Železnici

Čerpáno z kroniky města Železnice z let 1928

zapsáno kronikářem učitelem Václavem Kozákem dne 12. srpna 1928 

zpět......pokračování z Svátky Svatodušní

.....potom uteče čas jako voda a žně jsou "na krku" a v nich hodně práce pro všechny členy rodiny " od božího rána až do pozdního večera" i hodně starostí, aby úroda dostala se dobře "pod střechu". Na jiného nebylo v době této ani pomyšlení.

Jest po žních. Poslední fůra obilí, vyzdobená kyticí klasů a polního kvítí, za výskoku všech se doveze domů, kde připraveno bylo hospodyní malé pohoštění. Povinností její bylo napéci hodně placek, neboť všichni přijednaní ženci dostali za každý odpracovaný den po třech. Když bylo svezeno vše v celé obci, konala se v nejbližší neděli dožínková zábava na účet hospodářů. A za nedlouho, většinou za sychravějších dnů, ozýval se již ze stodol klepot cepů, neboť dříve se jinak nemlátivalo. Ani "fofrů" (ukázka v muzeu) nebývalo a obilí se pouze ve stodole za průvanu přehazovalo dřevěnou lopatou, zvanou "voršov" (ukázka v muzeu) a tak se čistilo. Při mlácení ve dva, říkalo se " jen dva, jen dva", ve tři "poť čtvrtej, poť čtrtej", ve čtyři " snop na patře, shoď ho bratře", v pět " půl pátý paty, půl pátý paty, v šest " selka peče buchty" a pod. 

Za pěkného počasí dokončovala se práce v polích, byly dobývány brambory a řepa, zasévány ozimy, sklizeno ovoce a pole bylo připravováno k zimnímu odpočinku.

.........pokračování Posvícení