Čarodějnice

Z kroniky města Železnice, zapsáno kronikářem učitelem Václavem Kozákem dne 12. srpna 1928

zpět.......pokračování z Velikonoce

...v první den dubnový, hleděl jeden druhého vyvésti aprílem a posílal ho pro slívový květ, pro modré z nebe, pro komáří sádlo, pro "semtele", pro "vyhazov" atd. Smíchu při tom bývalo "až až"

Posledního dubna, v noci "filipojakubské", bývalo "pálení čarodějnic". S nastalým soumrakem objevují se v celém kraji, hlavně však na vyvýšených místech ohně, na nichž prý se upalují čarodějnice, jest viděti kroužení zapálenými košťaty a občas vyhození jich do výše. Však bývalo na ten den také hodně příprav. Již několik dní před tím sebrali hoši kde jaký kus roští i dříví a vše zanesli někde za obec, u nás pravidelně na Železný. Hospodyně schovávala již delší dobu před tím všechna košťata, hospodář pak nádoby s kolomaztí, kteréžto věci by jistě slídivým zrakům rozjařené mládeže neušly. Mnohdy neobešly se všechny ty přípravy bez rvaček a pranic, protože hoši z vedlejších obcí hleděli si navzájem roští odciziti a podařilo-li se jim to, byla to pro postižené veliká pohana. Pamatuji se, že v jedné obci vzplála připravená hranice ještě daleko před večerem. Hoši ze sousední obce ji totiž zapálili a pak z toho bylo mrzutostí až běda.

V den tento provádějí čarodějné mocnosti rejdy a lid hledí se před nimi ze všech sil uchrániti. Kolem oken a dveří a všude tam, kde se má choditi, dávají větévky "korůnčí" (divokého angreštu) nebo "smradlavého bezu". Prodá-li se v den tento dobytek, prodává se i štěstí. Do západu slunce musí se chlévy uzavříti, aby čarodějnice neměly do nich přístup. Pod práh chléva i obytného stavení a všude tam, kde zlé mocnosti by mohly uškoditi, dávají se hadí kůže nebo špendlíky i kousky skla a pod. Hospodář donese v den ten ale ještě před pálením do zeleného osení křížky, zhotovené z kočiček na Květnou neděli svěcených, aby obilí nestihla pohroma.

Na dvůr se zapichuje smrkový vršek nebo břízová větev, aby byl dům chráněn před ohněm. Kam v době, kdy pálí se ohně "padne hvězda", tam jest ukryt jistě veliký poklad. Kdo chce v den tento, poklad nalézti počíná si následovně:

Když pálí se večer na kopcích ohně, vezme tři bochníky chleba, jde s nimi na hranici obecních pozemků, na hraniční mezi se postaví na chléb a třikráte dlouze pískne. V tom okamžiku se objeví ošklivá baba, která se zeptá: "Co chceš?" - Tázaný bez rozmyšlení odpoví, že poklad a baba ho dovede pak skutečně k místu, kde poklad je uložen. Hned musí se dáti člověk ten do kopání. Najde-li poklad dříve, než poslední oheň v krajině uhasne, jest zachráněn a poklad mu darován, nenajde-li zatím pokladu, na místě zemře. 

Hoch, kterého vyvolená jeho nechce, jde v době, kdy čarodějnice se pálí, do lesa, nařeže devatero vršků různého stromoví, ty svaří doma v mléce a odvar vypije. S děvčetem tím jistě pak bude do roka mluviti.    

 ......pokračování Stavění "májí"